ČTK

„Je za pět minut dvanáct,“  varoval před znepokojivou  situací v Evropě první a  poslední sovětský prezident Michail Gorbačov ve  videoposelství účastníkům  konference „Celková  bezpečnost po studené válce.  Jak řešit nové problémy? Evrop ská bezpečnost a Rusko“,  která dnes začala v Praze.

Pětaosmdesátiletý Gorbačov  se měl akce zúčastnit, ale  cestu do Prahy mu znemožnily  zdravotní potíže. „Už dlouho  máme pocit, že se něco  nepovedlo,“ uvedl Gorbačov a  připomněl krvavý konflikt na  východu Ukrajiny s několika  tisíci mrtvých, teroristické  útoky ve Francii, prudké  zhoršení vztahů mezi Ruskem a  Západem. „Po dekády budované h ospodářské styky se  zpřetrhávají, místo dialogu  nastoupily sankce. Začaly  nové závody ve zbrojení, (…)  Ani jedna vláda nedokázala  navrhnout spolehlivé  východisko z krize, kterou  trpí všichni. V Evropě a i v  celém světě chybí nové  politické nápady. Stará  politika nefunguje. Je nutná  nová politika,“ zdůraznil  Gorbačov.

Dojem bezvýchodnosti a slepé  uličky v situaci, kdy vlády  dosud nedokážou najít  společný jazyk, ještě  neznamená, že nic nelze dělat.  Napovědět, jak rozvázat  gordický uzel, je podle něj  úkol pro „veterány  světové  politiky“, zástupce občanské  společnosti, vědce, umělce i  mladou generaci Evropanů.

„Času je málo, nastal  okamžik pravdy, je třeba  bezodkladně a rozhodně jednat, “ apeloval. Za nejnaléhavější  krok považuje demilitarizaci  ukrajinského konfliktu a  přechod do etapy rozhovorů  mezi znepřátelenými stranami.

Nutné je podle bývalého  sovětského vůdce také ukončit  „slovní válku“ a „propagandu  nepřátelství a nenávisti“  mezi Ruskem a Západem, která  působí jako „zbraně masového  psychického ničení“.

O aktuálních hrozbách a  evropské bezpečnosti na  konferenci, která potrvá do  18.září, debatuje asi 200  účastníků, mimo jiné bývalý  britský ministr zahraničí  David Owen, někdejší šéf  české diplomacie Jan Kavan či  bývalý slovenský premiér Ján  Čarnogurský. Účastníky  pozdravil i český prezident  Miloš Zeman. V zdravici,  kterou přečetl ředitel  zahraničního odboru Hradu  Hynek Kmoníček, varoval před  tím, aby Rusko neztratilo  svou evropskou tvář, protože  na tom by prodělali všichni. “ Nebyli bychom již srdcem  Evropy, ale jeho pohraničím,“  přečetl Kmoníček z  prezidentovi zdravice.

Právě bývalý předseda  slovenské vlády Čarnogurský  upozornil na potřebu dohody  Evropy s Ruskem, které by  však podle něj mělo  předcházet osvobození Evropy  od vlivu Spojených států.  Bývalý šéf britské diplomacie  David Owen připoměl porušené  sliby z budapešťského  memoradna, ve kterém se  velmoci zaručily za územní  celistvost Ukrajiny na  oplátku za to, že se po  rozpadu Sovětského svazu  vzdala jaderných zbraní,  rozmístěných na jejím území.  S Ruskem však bude nutné  jednat, a to i o ruských  obavách ze vstupu Ukrajiny do  NATO, přičemž kartou v těchto  jednáních bude i skutečnost,  že ruskou anexi Krymu dosud  nikdo neuznal. „Evropská  bezpečnost závisí na Rusku.  Pokud je Rusko vyloučeno na  okraj, máme situaci jako nyní,  nejhorší od studené války,“  upozornil bývalý italský  zástupce v NATO Stefano  Stefanini.

„Je to tragédie, co se stálo  ve (ruských) vztazích s  Ukrajinou, byla to opravdová  válka,“ připustil Ruslan  Grinberg z Ruské akademie věd.  Podle něj svůj díl viny za  situaci nesou všechny strany:  Západ propadl pocitu triumfu  nad Ruskem, Rusko propadlo  nadřazenému „syndromu  staršího bratra“ vůči  Ukrajině a ta zase kvůli “ komplexu mladšího bratra“,  když hned po prozápadním  převratu v Kyjevu zakázala  ruštinu na ruskojazyčném  východu země. Z této krize  podle Grinberga vede cesta  jen přes obnovení důvěry –  protože „Západ a Rusko musí  vytáhnout Ukrajinu z krize  společnými silami“.

Konferenci organizují Nadace  M. Gorbačova, Fondazione  Italiani a Nadace Železná  opona ve spolupráci s  Evropským hnutím v ČR. Za  českou stranu je mezi  hlavními organizátory kromě  Kavana také novinář a  spisovatel Milan Syruček,  který v první den konání  konference pokřtil svou knihu  „Michail Gorbačov – Uchránil  Prahu před krveprolitím?“, k  níž bývalý sovětský prezident  napsal předmluvu. Právě  Gorbačov, jak uvádí autor,  vydal v listopadu 1989  sovětských jednotkám v  Československu rozkaz  zabránit jakémukoliv  krveprolití, pokud by se  tehdejší režim pokusil  potlačit protivládní  demonstrace silou.